background-circle background-circle background-circle background-circle background-circle background-circle

Donuťme vládu Andreje Babiše hlasovat proti daňovým rájům

Náš hlas může rozhodnout, zda Evropská unie schválí public country-by-country-reporting → velké nadnárodní firmy musí zveřejnit své příjmy, zisky nebo zaplacenou daň, a to pro každou zemi zvlášť. Jasně bychom tak viděli toky peněz do daňových rájů. Rozhodnutí o tomto návrhu je jednou z priorit portugalského předsednictví (leden – červen 2021). Už teď je tedy nutné si ujasnit českou pozici, protože bude mít naprosto zásadní vliv na to, zda rada ministrů návrh nakonec přijme.

PŘEČTĚTE SI VÍCE
background-circle

Kolik ročně Česko odhadem ztrácí kvůli daňovým rájům?

8–10 000 000 000 Kč

ztrácí Česko na daních kvůli celosvětovému zneužívání daňových systemů

84 % této částky ztrácíme kvůli nadnárodním korporacím

zdroj: https://iff.taxjustice.net/#/profile/CZE

= roční plat 21 622 zdravotních sester

Štve vás to?

Pojďme to změnit!

Andreji Babišovi a Aleně Schillerové chceme poslat výzvu podepsanou co nejvíce poslanci a poslankyněmi – ti mají od 25. ledna dopis ve svých e-mailových schránkách a mohou se připojit. Nenajdete-li mezi podepsanými ty, kteří boj proti daňovým rájům slibovali, neváhejtejte je ihned oslovit. Kontaktovat je můžete všemi způsoby – na e-mail, ale i prostřednictvím komentářů na Instagramu či Facebooku. Ať politici jasně vidí, že jsme slyšet a že oni proti daňovým rájům musí zasáhnout víc než jen slovy.

S jakýmikoliv dotazy se můžete obrátit na náš e-mail.

Chcete být informování o dalším postupu a dění? Přihlaste se k odběru novinek!

public country-by-country reporting (pCBCR) nadnárodní korporace by musely zveřejnit:

(pro každou zemi zvlášť)

pCBCR (public country-by-country reporting) = velké nadnárodní firmy musí úřadům nahlásit své příjmy, náklady, zisky, jména dceřiných společností, počet zaměstnanců a další údaje, a to pro každou zemi zvlášť. Veškeré tyto údaje by navíc byly veřejné, takže bychom mohli jasně vidět, kudy a jak tečou peníze do daňových rájů. Opatření by se týkalo pouze nadnárodních podniků s obratem alespoň 750 milionů eur.

zisk a náklady

dceřiné společnosti

počet zaměstnanců

zaplacená daň

Jak prosadit pCBCR

Rozhodnutí o tomto návrhu je jednou z priorit portugalského předsednictví (leden – červen 2021). Už teď je proto nutné si ujasnit českou pozici – právě ta pravděpodobně rozhodne o tom, zda rada ministrů návrh nakonec přijme.

portugalské předsednictví zařadí návrh do agendy

návrh odhlasuje Rada pro konkurenceschopnost (COMPET)

...a není lepší být daňovým rájem?

DOZVĚDĚT SE VÍCE
background-circle background-circle background-circle background-circle

3 důvody, proč chceme pCBCR

1.

Daňová transparentnost

Jasně uvidíme, zda firmy vykazují velké zisky v zemích, kde mají nízkou ekonomickou aktivitu nebo žádné zaměstnance – to poukazuje na daňové úniky.

Jak daňové úniky fungují

2.

Spravedlnost pro lokální či malé firmy

Daňové ráje poskytují nadnárodním gigantům neférové výhody a úlevy – díky pCBCR jasně uvidíme jejich finanční dopad. Nadnárodní korporace by neměly mít lepší podmínky pro podnikání než místní firmy.

Příklad Seznamu a Googlu

3.

Blíž k férovým daním

Díky tomu, že nám pCBCR umožní snadnou orientaci v možných daňových únicích, je prvním nutným krokem k eliminaci daňových rájů.

další kroky plánované Evropskou komisí

Klíčová role Česka

Evropská komise s tímto návrhem přišla již v dubnu 2016 a v červenci 2017 ho podpořil Evropský parlament. Návrh však potřebuje schválit Rada pro konkurenceschopnost (COMPET), která se zabývá růstem evropského vnitřního trhu a odstraňováním bariér. Aby návrh prošel, muselo by ho schválit 15 z 27 zemí EU a tyto země musí reprezentovat alespoň 65 % celkové populace Evropské unie. Podle toho, jak se politici z jednotlivých zemí vyjádřili, vypadá situace velmi těsně, takže český hlas bude hrát naprosto zásadní roli!

Je potřeba 15 států z 27

Tyto státy musí reprezentovat alespoň 65 % občanů Evropské unie

O návrhu se bude hlasovat během portugalského předsednictví (leden – červen 2021). Pokud by Portugalci návrh skutečně zařadili do agendy, právě český hlas by mohl být ten rozhodující. Budoucnosti pCBCR však stále hrozí velké nebezpečí. Nesouhlasící menšina totiž usiluje o to, aby se změnil právní základ pro tento legislativní návrh a z Rady pro

konkurenceschopnost (COMPET) se přesunul do Rady pro hospodářské a finanční záležitosti (ECOFIN), kterou tvoří především ministři financí. Tento přesun momentálně podporuje i Česko – bez něj nechce pro návrh hlasovat. Při změně právního základu by se však v ECOFINu návrh schvaloval jednomyslně, což by pCBCR pravděpodobně navždy potopilo. Tomu tedy musíme zabránit.

Přesun by návrh pravděpodobně pohřbil

COMPET

(Rada pro konkurenceschopnost)

je potřeba 15 z 27 států

ECOFIN

(Rada pro hospodářské a finanční záležitosti)

je potřeba jednomyslnost

Proč to česká vláda odmítá?

V odpovědi na interpelaci pirátského poslance Ondřeje Profanta česká vláda uvedla, že její stanovisko k pCBCR je neutrální. Chce však podpořit přesun hlasování do ECOFINu, kde by musel projít jednomyslně. To by znamenalo ho fakticky pohřbít, protože se vždy najde nějaký daňový ráj jako například Lucembursko, Irsko, Malta nebo třeba Kypr, který by hlasoval proti. Vláda Andreje Babiše ve svém programovém prohlášení slibovala, že bude v Evropě víc vidět ve společném boji proti daňovým rájům – když však dojde na skutečná řešení, strká hlavu do písku.